Nr 1: O životě na volné noze, ghostingu v práci a radosti

„Na mediální prostředí jsi moc hodná, tichá a neprůbojná“ aneb 8 lekcí, které mě naučilo osm let na volné noze

Oslavila jsem osm let na volné noze, osmička mě vlastně nenápadně provází celým tímto rokem. Když jsem tenkrát před osmi lety kráčela po čáslavském náměstí z živnosťáku, trochu jsem se těšila a hodně jsem se bála. Strávit většinu pracovního života jako zaměstnanec a pak najednou přejít na volnou nohu bez jasného plánu a větších úspor jen na základě pocitu, že takhle to dál nejde a k mentalitě zaměstnance se nikdy nedopracuju, ať budu dělat cokoliv, vyžaduje dost odvahy a ještě víc naivity a snů o velkolepém životě. 

V průběhu dalších osmi let nešlo skoro nic podle plánu. Nedostatek klientů. Rušení časopisů. Rozchody. Dohady o platu. Inflace obsahu. Covid. Nástup AI. Nadbytek klientů. Smrti blízkých. Soustavný přesun obsahu do online. Stěhování. Inflace. Míchám tady páté přes deváté? Jo, jenže ono to tak v realitě taky bylo. Tam smrt taky nečeká, až si dokončíte uzávěrku. Bylo to hrozný, bylo to skvělý a hlavně – moc se těším, co bude dál, protože jsem odvážnější a svým způsobem poučeně…